Hvězdárna

Valašské Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se zabývá přírodovědným a technickým vzděláváním, popularizací a osvětou, ale také výzkumem, v několika oblastech. Zaměřuje se nejen na astronomii, ale také na další přírodní vědy, techniku, moderní technologie a v neposlední řadě také na geologii.
V areálu hvězdárny je několik zajímavých menších expozic zaměřených např. na regionální geologii, paleontologii, mineralogii atd. Hvězdárna spravuje webové stránky www.astrocesty.eu obsahující řadu zajímavých tipů a informací o přírodovědných a technických zajímavostech v příhraniční oblasti.

Hvězdárna Valašské Meziříčí leží na ploše geologického celku označovaného jako Vnější Západní Karpaty. Ty jsou součástí většího celku Karpat. Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě navazují na Alpy, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v Balkanidy.
Vnější Západní Karpaty jsou geologickým celkem, který zaujímá východní část České republiky, odkud pokračuje dále na území Slovenské republiky, zhruba do údolí Váhu. V moravské části Vnějších Západních Karpat (někdy označovaných jako flyšové Západní Karpaty) vychází na zemský povrch i starší, podložní soubor uloženin.
Stýkají se zde dvě geologické jednotky, které se podílejí na základní geologické stavbě České republiky. Starší celek, konsolidovaný při variském vrásnění na konci prvohor, se označuje jako Český masív (variscidy). Jedná se o pozůstatek rozsáhlého variského horstva, které se formovalo v období mezi 350 až 300 miliony let. Na Český masív nasedá nebo v podobě příkrovů je přesunutý mladší karpatský komplex. Karpatská soustava (součást rozsáhlého alpínského pásemného horstva) byla zformována mnohem později, a to při alpínském vrásnění ve svrchní křídě až třetihorách, v intervalu 100 až 15 milionů let.
Uloženiny vněkarpatské soustavy na území České a Slovenské republiky mají velmi komplikovanou stavbu. Najdeme zde jednak sedimenty, které se od dob své sedimentace z této pozice nepohnuly (tzv. autochtonní) a jednak ty, které byly díky pohybům tektonických desek přesunuty (vyvrásněny) v podobě vněkarpatských příkrovů (tzv. alochtonní) na podloží.
Vněkarpatské příkrovy v Západních Karpatech reprezentuje mocný soubor několika příkrovových jednotek, které spočívají na sobě.

Venkovní geologická expozice v areálu valašskomeziříčské hvězdárny představuje geologickou historii, vývoj i současnost Západních Karpat. Kromě obecné části věnované významným geologickým jevům v regionu nabízí přehled hlavních druhů hornin podloží Karpat, Vnějších Západních Karpat a ukázky vybraných
hornin Centrálních Západních Karpat.

V objektu odborného pracoviště je umístěna malá expozice věnovaná výskytu přírodních uhlovodíků na severní a střední Moravě. Tato expozice vznikla v rámci projektu Toulky po naftařském příhraničí.

Geologie v areálu valašskomeziříčské hvězdárny:

• Venkovní geologická expozice Jak vznikaly Karpaty + model řezu planetou Země
• Expozice regionálních pískovců a vulkanitů
• Paleontologická miniexpozice v hlavní budově
• Modely uhlonosných cyklotém
• Mineralogická, petrografická a paleontologická expozice v budově odborného pracoviště
• Miniexpozice o výskytu a těžbě ropy v příhraniční oblasti ČR-SR