Vracov – Vlkoš

ložisko ropy

Stojíte nad ložiskem Vracov objeveném v roce 1986 a zabírajícím plochu cca 1 km2 v katastrálním území Vracov a Vlkoš. Nachází se v severním ukončení vídeňské pánve, kde mocnost třetihorních sedimentů neogenu dosahuje již jen několika stovek metrů a ložiska ropy a plynu byla nalezena v písčitých uloženinách sarmatu a v podložních flyšových vrstvách paleogenu. Naftový průzkum zde byl prováděn v několika lokalitách. Nejdříve byla zkoumána oblast mezi Vacenovicemi a Miloticemi, v místě přirozených výskytů plynu. Vrtným průzkumem u Vracova bylo pak nalezeno několik menších akumulací ropy.

Ložisko Vracov vzniklo ve vrstvách pískovců sv. miocenního věku (sarmat). V té době se rozšířila mořská záplava z centrální vídeňské pánve a písky se ukládaly na severním svahu vacenovické elevace. Ropa a plyn se nacházejí v peliticko-písčitém komplexu ve spodní části sarmatského souvrství, které dosahuje mocnosti až 100 m. Směrem k vrcholu vacenovické elevace postupně vykliňuje. V komplexu bylo vyčleněno celkem 12 písčitých obzorů, z toho 9 obzorů bylo hodnoceno jako obzory nasycené uhlovodíky.
Ropa je těžena ze 7 sond pístovými hlubinnými čerpadly pomocí táhlic a těžebního kozlíku na povrchu nebo pomocí hlubinných vřetenových čerpadel (PCP) s elektrickým pohonem na povrchu. Tato ropa je velmi těžká, vysoký obsah asfalticko-smolných látek v těžené ropě indikuje pravděpodobnou biogenní degradaci původních rop. Ropa je skladována v nádržích a je odvážena autocisternami k dalšímu zpracování a expedici do sběrného střediska v Lužicích. Dosud se vytěžilo více než 38 tisíc m3 ropy, ze které více než polovina byla vytěžena sondou Vracov 4.
Ložisko zemního plynu Vacenovice se nacházelo odsud asi 4 km jižním směrem. V lokalitách jako jsou Sedmirohé, Pastviska, Čertobrd probíhají významné tektonické zlomy a podél nich puklinami vyvěral zemní plyn, který podle pamětníků způsoboval dříve nevysvětlitelné přírodní úkazy, jako bublání vody v potocích a mokřinách či hlasité výrony plynů. V místech výronů plynu byl průzkum zahájen v roce 1925. První vrt provedla u Vacenovic firma Holzman a Holna již v roce 1929 a to asi 300 m od kopce Čertobrd. Od hloubky 56 metrů provázel vrtní práce nepřetržitě únik zemního plynu, který 8. prosince 1929 způsobil silnou erupci (výbuch byl slyšitelný až v Kyjově). Proud plynu s vodou a pískem tryskal do výšky desítek metrů a únik plynu se podařilo zastavit až po deseti dnech. Tak bylo objeveno ložisko plynu v hloubce 110 m. Nejprve se vrty prováděly ručně, později strojní soupravou typu Fauck-Vierfeld s parním pohonem. Ve spodně sarmatských sedimentech je dokumentováno 11 písčitých obzorů s mocností 0,5 —14 m a téměř ze všech byl těžen plyn. Těžba ložiska byla ukončena, pozemky byly rekultivovány a vráceny pro zemědělské využití.
Od roku 1932 se plyn využíval k pohonu důlních lokomotiv a především k osvětlování vagonů státních drah. Bylo postaveno potrubí v délce 3,5 km do železniční stanice Vlkoš. Plyn byl stlačován a skladován v zásobníku o objemu 1500m3, odkud se plnily tlakové nádoby ve vagonech. V roce 1934 společnost ovládla Banka československých legií, která ji přejmenovala na METHAN. Za německé okupace se tato firma stala součástí Baťova koncernu. Význam zemního plynu vzrostl během II. světové války, kdy kvůli nedostatku pohonných hmot byla v roce 1943 ve Vacenovicích zříze
na tankovací stanice pro pohon osobních i nákladních automobilů
zemním plynem. Do konce II. světové války byl v okolí Vacenovic těžen
plyn z 24 sond a bylo vytěženo téměř 5 mil. kubíků plynu.

PCP vřetenové hlubinné čerpadlo

Vřetenové čerpadlo se skládá statoru a spirálového rotoru, instalovaného na konci táhlicové kolony, která mu předává otáčivý pohyb z elektromotoru umístěného na povrchu. Rotor se otáčí uvnitř statoru a jako Archimédův šroub vytláčí ropu na povrch.