Nesyt
ložisko ropy
Stojíte v místě památníku nejstaršího ložiska Nesyt u Hodonína. Asi 400 m jihovýchodním směrem se nacházela nejstarší část ložiska „Staré pole“ se stovkou mělkých sond vyhloubených před II. světovou válkou v malých vzdálenostech od sebe. Naleziště Nesyt se nachází na dně starého rybníka Nesytý, změněného na ornou půdu za dob Marie Terezie.
První průzkumný vrt byl vyhlouben již v roce 1900 nedaleko hospodářského dvora Nesyt na místě zvaném Salajka, a to na základě přirozených výronů plynu a ropy ve starém toku řeky Moravy. Přestože vrtem byly ověřeny naftové indicie, vrt nezachytil žádné těžitelné akumulace uhlovodíků a hloubení bylo v hloubce 217 m ukončeno. V letech 1902 a 1903 odvrtala dva mělké vrty ve svém areálu i hodonínská továrna na zpracování tabáku a v lese Dúbrava u Hodonína provedl v roce 1908 L. Odstrčil tři vrty. Všechny byly negativní.
Až po objevu ropy nedaleko odsud – na Slovensku u obce Gbely – pronajal v roce 1917 L. Odstrčil svá tzv. výhradní kutiska (s výměrou kruhu o poloměru 425 m) vídeňské společnosti Vulkan. Ta je v červnu 1918 předala Moravské těžařské společnosti (původně rakouské Mährische Bergbau Gesellschaft). Společnost si pronajala pozemky u hospodářského dvora Nesyt od správy habsburského velkostatku a v roce 1919 zde vyhloubila vrt, kterým bylo nalezeno první ložisko ropy na území Moravy. Průzkumný vrt, otevírající toto nové naleziště, dosáhl hloubky 338 m a byla jím navrtána v hloubce 237 m nafta v tzv. gbelském horizontu (sarmat) a níže v hloubce 313—338 m bylo zachyceno těžitelné naftové ložisko z vrstev sv. badenu. V prosinci 1920 získala společnost propůjčku svého prvního naftového pole „Karel“. Udělení tzv. důlních měr znamenalo, že jejich majitel smí těžit nalezený nerost a volně s ním nakládat. Roku 1921 na tomto poli odvrtala druhý úspěšný vrt s hloubkou 147 m. Těžba i průzkum pokračovaly a v r. 1925 došlo ke spojení Moravské těžařské společnosti s firmou Apollo, což byla významná bratislavská ropná rafinerie.
Vrtná činnost na celém nalezišti byla prováděna různými firmami nejprve nárazovou technologií, později rotační a pokračovala až do počátku 60. let minulého století. Na ložisku bylo vyhloubeno v průběhu času cca 870 vrtů, část z nich měla průzkumný účel, větší část byla využívána jako těžební sondy.
Z jednotlivých ložiskových struktur naleziště se ropa těžila z více než 20 třetihorních písčitých obzorů z hloubek 150—450 m. Těžká ropa zde měla petrolej-olejový charakter s převahou mazacích olejů s měrnou hmotností cca 0,934 kg/l.
Původní zásoby ropy byly 560 840 t a zemního plynu 1 195 000 m3. Těžba byla ukončena z důvodu poklesu produkce a potencionálního ohrožení životního prostředí v okolí řeky Moravy. Vrty byly průběžně likvidovány. Pro likvidace byly používány rozdílné technologické postupy odpovídající dané úrovni technických možností a vnímání nutnosti ochrany životního prostředí v dané době. V letech 2005–2015 byla provedena likvidace zbylých sond a relikvidace většiny těch dříve zlikvidovaných včetně sanace části území v okolí starých sond. Práce byly řízeny státním podnikem Palivový kombinát Ústí nad Labem a placeny ze státního rozpočtu vč. evropských fondů.
Historie nalezišť v datech
1900 nejstarší vrtba na Moravě u dvora Nesyt (217 m) – E. Tietze
1915 důlní míry získávají společnosti Opteg a Vulkan
1919 Moravská těžební společnost – objev ropy
1920 propůjčení důlního pole „Karel“ a zahájení těžby ropy
1922 propůjčení důlního pole „Augusta“
1925 spojení s firmou Apollo (bratislavskou rafieneríí)
1926 propůjčení důlního pole Dziunia
1928 Naftové doly Apollo (Nesyt) součástí syndikátu AFO
(rafinerie Apollo Bratislava – Fanto Pardubice – Odra Bohumín)
1939 Doly Nesyt ovládla německá firma I. G. Farben
(společně s vrtní německou společností ITAG)
1943 Doly Nesyt odprodány německé firmě Steinberg – Naphta
1943 objevena nová pole Hodonín 1 (Göding) a Augusta
1945 obnovena těžba Československými naftovými závody s. p.
1952 dosaženo vrcholu těžby přes 18 000 t ropy za rok
1953 vznik Československých naftových dolů s. p.
1964 stanoveny dobývací prostory Hodonín I, II a III
1969 vytvoření společnosti Moravské naftové doly n. p.
1977 převedení těžby do společnosti Nafta Gbely k. p.
1990 delimitace do Moravských naftových dolů s. p.
1992 privatizace a vznik Moravských naftových dolů a. s.
1993 prodej a převedení dobývacího prostoru do společnosti Flachs union
2002 zrušení dobývacích prostorů Hodonín I, II a III
2005 zahájení relikvidace sond Palivovým kombinátem Ústí n Labem s. p.
2015 dokončení sanací a relikvidace sond
Těžba pomocí trojnožky
Zpočátku se na dolech Nesyt těžilo tzv. lžícováním. Do těžební sondy se pomocí vrátku a kladky upevněné v koruně dřevěné trojnožky spouštěl dutý válec (lžička) s gravitačním ventilem, který se při nárazu na hladinu ropy otevřel, při tažení vzhůru došlo pak zase k jeho uzavření. Po r. 1938 se začaly používat hlubinná pístová čerpadla poháněná táhlicemi a povrchovým kyvadlem (kozlíkem). Zpočátku byly dřevěné.
Lokalita