Muzeum ropy, HodonínMuzeum ropy, Hodonín
Menu
  • Muzeum ropy
    • O muzeu
    • Historický sál
    • Technický sál
    • Geologický sál
    • Sbírka minerálů
    • Cesta ropy
      • Těžba ropy
      • Podzemní zásobníky plynu (PZP)
      • Těžba zemního plynu
      • Ložiska ropy a zemního plynu
      • Prameny solanky a sirovodíkové vody
      • Lignit a geologické lokality
    • Geopark
    • Technologický park
  • Toulky po naftařském příhraničí
    • O projektu
    • Lokality
  • Ubytování
  • Solná štola
  • Kontakt

CESTA ROPY

Těžba ropy

Ropa (surová nafta, zemní či skalní olej) je tmavě zbarvená olejovitá kapalina lehčí než voda. Ropa je tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů, v nichž jsou rozpuštěny plynné i tuhé uhlovodíky a také jiné organické sloučeniny. Petrografie řadí ropu, společně s uhlím a zemním plynem, mezi tzv. kaustobiolity, tj. hořlavé organogenní sedimenty (fosilní hořlaviny). Základní složení běžných rop se pohybuje v rozmezí 84 – 87 % uhlíku, 11 – 14 % vodíku, až 4 % síry (s vysokým obsahem síry se označuje jako kyselá ropa) Ropa je většinou lehčí než voda s měrnou hmotností 0,73 – 1,05 g/cm3.

Více informací

Ložiska ropy a zemního plynu

Vídeňská pánev je jednou z nejproduktivnějších oblastí z hlediska tvorby uhlovodíků v celé střední Evropě a alpsko – karpatské soustavě. Bylo zde vytěženo více jako 130 milionů m3 ropy (většinou na území Rakouska – ložisko Matzen).

Více informací

Těžba zemního plynu

Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem metanu (CH4) a proměnlivým množstvím neuhlovodíkových plynů (zejména plynů inertních). Složení a vlastnosti zemního plynu jsou závislé na způsobu vzniku a místě ložiska, kde se akumuluje v porézních sedimentárních horninách. Běžně je rozlišován tzv. vlhký a suchý zemní plyn.

Více informací

Podzemní zásobníky plynu (PZP)

V České republice je 9 podzemních zásobníků plynu s celkovou skladovací kapacitou 4 mld. m3 plynu, což je přibližně polovina roční spotřeby České republiky. Sedm zásobníků bylo vytvořeno v částečně vytěžených ložiscích ropy nebo zemního plynu. Jeden zásobník kavernového typu vznikl ve vytěženém rudním ložisku v Hájích u Příbrami. Nejstarším zásobníkem a to akviferového typu jsou Lobodice.

Více informací

PRAMENY SOLANKY A SIROVODÍKOVÉ VODY

V Hodoníně jsou významné lázně, které využívají k léčbě staré mořské vody, které byly pohřbeny v sedimentech, ve kterých migrovaly ropa a zemní plyn a vytvořily jejich ložiska. Vody – solanky obohatil jod, který se uvolnil z planktonu při vzniku přírodních uhlovodíků. Unikátní přírodní léčivý zdroj hodonínských lázní představuje přírodní mineralizovanou minerální vodu se zvýšeným obsahem, jodidů, bromidů a kyseliny borité, zvanou solanka.

Více informací

LIGNIT A GEOLOGICKÉ LOKALITY

Lignit představuje nejmladší typ uhlí. Vzniká slabým prouhelněním vodních a podvodních porostů, vyznačuje se zřetelnou  strukturou dřeva a nízkým obsahem uhlíku. Za nepřístupu vzduchu se celulóza C6 H10 O5 rozkládá na CO2 + 3H2O + CH4 + 4C. Těžený lignit se zařazuje k méně hodnotným druhům uhlí. Obsahuje 42 až 48 % vody, obsah popela se pohybuje v rozmezí 25 – 39 %. Výhřevnost je relativně nízká, pohybuje se v rozmezí 8,2 – 9,4 MJ/kg. Poměrně vysoký je obsah síry 1,7 – 3,6 %, což z kalorického pohledu limituje využití lignitu jako paliva.

Více informací

Kontakt:

Kasárenská 1022,

695 01 

Hodonín

Návštěvní doba:

PO—PÁ: 9.00—15.00

SO: 13.00—15.00

NE: 13.00—15.00

Top