Poštorná

ložisko ropy a plynu

Stojíte u těžebního střediska Poštorná, kde společnost Lama Gas & Oil upravuje a expeduje vytěženou ropu a zemní plyn. Ložisko ropy má plynovou čepici, ropa je z něj dnes těžena ze dvou sond a plyn ze tří, které vidíte před sebou. Pískovcové kolektory pod akumulacemi uhlovodíků jsou nasyceny starou mořskou vodou a pro lázně Lednice je solanka (s teplotou 44 °C a celkovou mineralizací 10 g/l a obsahem jodu 30 mg/l) těžena nedaleko odsud vrtem Le 5 z již vytěženého malého ložiska.

Tato oblast, která se nachází geologicky mezi dvěma významnými zlomovými systémy vídeňské pánve, tj. steinbergským a schrattenbergským, se označuje jako mistelbašská kra. Sedimenty neogenu jsou rozděleny řadou zlomů (s výškou skoku od více než 1 000 m až po drobné 10m zlomy) do řady větších či menších meziker.

Ložisko Poštorná

Ložisko Poštorná bylo objeveno v roce 2001 vrtem Poštorná 1 v píscích středního badenu v hloubce 1 500 m. Jedná se o ropné ložisko s plynovou čepicí, které je těženo 5 vrty.
Středněbadenské (lábské) písky až pískovce představují deltový systém sedimentace a jsou velmi dobrým kolektorem s pórovitostí přes 20 % a výbornou propustností. Ložisková past je omezena odštěpným zlomem schrattenbergského zlomového systému.
Těžba ropy zde probíhala postupně ze tří sond, nejprve samotokem, později pomocí hlubinných elektrických čerpadel typu ESP. Ropa je parafinicko-naftanická s měrnou hmotností 0,9 g/cm3. Plyn je metanový, s obsahem metanu kolem 96 %.
Ropa čerpaná ze sond je vedena sběrným potrubím do těžebního střediska, které vidíte před sebou. Zde probíhá prvotní úprava ropy před transportem suroviny. Ta spočívá především v odstranění mechanických nečistot (jemný písek, kal), volné ložiskové vody a oddělení plynné fáze (rozpuštěného nebo volného zemního plynu). Oddělení plynu probíhá ve dvoufázovém separátoru a oddělený plyn je následně v plynové části střediska vysušen a po odorizaci expedován do distribučního plynovodu odběratele.
Případné mechanické nečistoty se spolu s volnou kapalinou oddělují na základě rozdílných měrných hmotností v prvním stupni separace a pravidelně se odpouštějí odkalovacím potrubím. Mechanické nečistoty jsou odváženy k ekologické likvidaci. Při vyšším obsahu ložiskové vody dochází k jejímu oddělování ve druhém stupni separace. Mezi vodou a ropou vázanou v ropné emulzi musí dojít k deemulgaci, tedy porušení mechanických vazeb mezi částicemi vody a ropy. Deemulgace se nejčastěji provádí tepelně-chemickým procesem: po nástřiku deemulgátoru (povrchově aktivní látky) se ropná směs zahřeje ve speciálním separátoru (treatru)  na 60–90 oC a následně se uvolněná voda gravitačně odloučí. Těžší ložisková voda se odvádí ze spodní části separátorů a pak, zbavená uhlovodíků a pevné fáze, se zatláčí zpětně do ložiska. Odvodněná ropa se skladuje v nádržích s bezpečnostní jímkou a postupně je odvážena autocisternami k dalšímu zpracování do rafinerií. Nakládka probíhá v zabezpečené zakryté zóně, kde jsou přítomny ochranné jímky proti případným únikům suroviny.

Ložiska Lednice

Ložiska Lednice byla objevena v letech 1978–1979 a 1993. Kolektorem malých plynových ložisek jsou pískovcové vrstvy spodního badenu a biohermy litotamniových vápenců středního badenu tvořící poloklenby přimykající se k schrattenbergskému zlomu. Litotamniové vápence jsou karbonáty vzniklé ze stélek mělkovodních řas, které jsou promíchány s jílovitou základní hmotou a mají puklinovou pórovitost. Ložiska byla vytěžena a z vrtů v jejich zápolí je těžena stará mořská voda z hloubky cca 1 200 m jako zdroj léčivých jodobromových solanek pro lázně v obci Lednice.
Při průzkumu pokračování ložiskové struktury Poštorná v roce 2012 byla zjištěna vrtem Charvátská Nová Ves 3 menší plynová ložiska v 7. a 5. středněbadenském obzoru a v bazálním sarmatském obzoru.
V roce 2015 byl vyhlouben vrt Valtice 2, kterým byla potvrzena přímá indikace plynového ložiska v seizmickém měření. Malé plynové ložisko Valtice je vázáno na 11. středněbadenský obzor, který dosahuje mocnosti 30 m.