Chřiby

ložiska ropy a plynu

Stojíte na prahu pohoří Chřiby, několik metrů od místa, kde byl v roce 1978 vyhlouben vrt Osvětimany 2, který dosáhl hloubky 2 380 m. Vrcholové hřbety budují zpravidla masivní, Erozí vymodelované pískovce a slepence vytvářející výrazné skalní útvary jako Komínky, Kozel či Kazatelna. Svahy tvoří naopak méně odolné vrstvy prachovců a jílovců. Hlubinnou stavbu Chřibů zdokumentovalo několik ropných vrtů, které zde byly odvrtány v minulém století.

Chřiby vznikly vrásněním v několika fázích koncem druhohor a v třetihorách. V důsledku přibližování africké desky k desce evropské byly sedimenty původně uložené na dně moře stlačovány, vrásněny a nasouvány přes sebe tak, že se postupně vynořovaly jako pásemná pohoří. Před těmito oblouky ostrovní pevniny vznikala nová moře, ve kterých se ukládaly mladší třetihorní sedimenty, jež byly později rovněž vyvrásněny. A právě tak vznikly Chřiby jako část vnějších Karpat, které tvoří račanská jednotka ze skupiny magurských příkrovů. Její sedimenty, které vznikaly od nejmladších druhohor až do poloviny třetihor, tvoří převážně pískovce, slepence, prachovce a jílovce. Většinou se jedná o hlubokovodní sedimenty vznikající v dílčích pánvích před zvedajícími se horstvy centrálních (vnitřních) Karpat a Alp.
Jedná se o sedimenty divokého flyše usazeného z hustých turbiditních (kalných) proudů v horních partiích podmořských deltových kuželů. Paleogenní slepence soláňského souvrství, které náležejí k denudačním zbytkům račanského dílčího příkrovu z magurské skupiny příkrovů (vnitřní část vnějších Západních Karpat), obsahují i obrovské bloky hornin (olistolity) z druhohor – ty náležejí k autochtonním uloženinám Českého masivu. V minulosti byly jejich vápence těženy např. v cetechovickém lomu nebo u Holého kopce.
Jednotlivá zvrásněná souvrství jsou ukloněná k jihu. Tam, kde došlo k roztržení vrás, se vytvořily šupiny, v nichž se opakují části vrstevního sledu. Tyto příkrovy před sebou tlačily a částečně klouzaly po mladších sedimentech zdounecké a ždánické tektonické jednotky, příkrovech vnější skupiny (tzv. menilito-krosněnské). Pod příkrovy leží na žulovém podloží, které patří k Českému masivu, nezvrásněné sedimenty druhohor a třetihor.
V mladších třetihorách zaplavilo jižní svahy Chřibů moře vídeňské pánve. Vznikly zde rozsáhlé laguny, kde se usazovaly vrstvy jílů i pobřežních písků a kde také vznikly z bažinné vegetace sloje lignitu. Ve čtvrtohorách část těchto sedimentů odnesla eroze a objevily se znovu horniny magurské jednotky, jak je dnes nalézáme v Ježovském lomu a u obce Skalky.
V jižní části Chřibů byly odvrtány hlubinné vrty v rámci průzkumu podložní osvětimanské elevace. Vrt Osvětimany 1, hluboký 2 820 m, nezachytil akumulaci přírodních uhlovodíků, prokázal však četné impregnace vrtných úlomků při provrtávání flyše a ze zkoušených obzorů bylo dosaženo dobrých přítoků (samotoků) mineralizovaných vod naftového typu.
V roce 1978 bylo vrtem Koryčany 1 objeveno v hloubce 1 700–1 800 m
ložisko ropy a plynu v částečně zvětralé elevaci reliéfu krystalinika (Český masiv) a v bazálních klastikách spodního miocénu pod příkrovy. Lehká parafinická ropa se nachází převážně ve vrstvách pískovců a slepenců nasedajících na pohřbený pahrbek tvořený zvětralou žulou. Dnes je ložisko těženo 3 vrty pomocí hlubinných kozlíkových čerpadel na hřebeni Chřibů nad městečkem Koryčany.

Malé ložisko zemního plynu bylo nalezeno i vrtem Stupava III vyhloubeným v roce 1979 do hloubky 2 298 m. Plynová akumulace, tvořená z 95 % metanem, je vázána obzory soláňského souvrství. Zásoby několika milionů m3 plynu nebyly nikdy těženy.
V příkrovech Chřibů byly vyhloubeny také vrty Osvětimany 2 a Ježov 1, 2 a 3. Ty zachytily vrstvy s dobrou pórovitostí a výraznými indiciemi ropy a zemního plynu (výplach se při vrtání proplyňoval, vrtné úlomky byly impregnované ropou a mořské vody byly při čerpacích zkouškách přesyceny zemním plynem). Další průmyslově těžitelné akumulace přírodních uhlovodíků ale nebyly nalezeny. Nejhlubším vrtem byl Ježov 1, který neprovrtal příkrovy a v roce 1980 byl ukončen v hloubce 3 897 m z důvodu havárie.