Bzenec – Přívoz

těžba lignitu a písku

Stojíte nedaleko pískovny, kde se těží váté písky, které v minulosti tvořily Moravskou Saharu. Ta se rozkládá před vámi. Pod cca 20m vrstvou písků se nacházejí sedimenty pannonu, ve kterých vznikla lignitová sloj, jež byla těžena z Dolu Littner (asi 3 km odtud).

Dubňanská sloj byla v této oblasti dobývána dvěma doly: velmi krátce Dolem Jan u Rohatce, otevřeným Baťovými závody, a Dolem Littner v Bzenci. Ten byl otevřen v roce 1939 Státními báňskými a hutními závody jako Důl Elektra, nové jméno dostal v roce 1945 na počest prvního závodního dolu Ing. A. Littnera. Důl byl v roce 1945 znárodněn, ale již v letech 1947–48 byla těžba ukončena a důl uzavřen.
Lignitová sloj se nachází na bázi uhelné série a má mocnost cca 4 m. Těžební metodou bylo pilířování na zával. Chodby se razily ručně ve spodní lávce. Po vytěžení spodní lávky se oddělil jílovitý proplástek a pokračovalo se ve vyuhlování horní lávky. Vydobyté prostory kolem tohoto dolu jsou znázorněny v mapě. Provozní budovy a pozemky bývalého Dolu Littner v Bzenecké Dúbravě jsou dnes využívány jako rekreační středisko.
V oblasti probíhal také naftový průzkum. Když byl v roce 1915 hlouben v bzeneckých kasárnách vrt na artézskou vodu, narazili v hloubce 90 m na plynonosné vrstvy – proto v roce 1917 zahájil vojenský erár hloubení dalšího hlubinného vrtu v blízkosti. Ten však již plyn nenalezl.
V roce 1931 byl vyhlouben vrt Bz I, který skončil v hloubce 330 m a jako negativní byl likvidován, a vrt Bz II do hloubky 779,5 m, který zjistil nadějné ropné impregnace a čerpacími zkouškami z hloubky 598–606 m bylo získáno cca 75 kg ropy.
Později na podzim roku 1944 byl společností Kohle-Öl-Union vyhlouben vrt Lidéřovice 1. Firmou Schlumerger byl karotážně
proměřen a na základě výsledku prohlášen za negativní. Bez pažení těžební kolony a zkoušení byl pak zlikvidován.

Váté písky

Počáteční a koncová stadia ledových dob byla příznivá pro ukládání písčitých štěrků v údolních terasách. Z mořských sedimentů z období mladších třetihor a čtvrtohor byly na konci posledního zalednění (před 9–12 tisíci lety) vyváty z teras řeky Moravy nejjemnější částice a vznikla rozsáhlá oblast vátých písků mezi Moravským Pískem a Hodonínem nazývaná Moravská Sahara. Naváté písky byly tvarovány působením větru do přesypů či dun.
V oblasti Moravské Sahary se váté písky těží dlouhodobě a doposud bylo průmyslovou těžbou zasaženo území o výměře přes 120 ha. Samotná technologie těžby písku spočívá v dobývání suroviny povrchovým způsobem, tj. jámovým lomem, jehož dno se nachází cca o 15 m níže, než je původní terén. Písek je rozpojován strojně, tj. přímo elektrickým rypadlem, poté je surovina pomocí pásových dopravníků dopravována k dalšímu zpracování.
Dobývací prostor pískovny sousedí se dvěma přírodními památkami, a to NPP Váté písky a NPP Osypané břehy. Před zahájením dobývacích prací je provedeno vytěžení lesa a po ukončení těžby je území opět zalesněno. Více se dozvíte na naučné stezce Lesů ČR začínající nedaleko.