Uhřice – Dambořice

ložiska ropy a plynu, zásobník plynu

Nacházíte se na okraji struktury nazývané Nesvačilský příkop. V období druhohor zde bylo hluboké, vodním tokem vyhloubené údolí, táhnoucí se od Brna k Hodonínu. Příkré stěny tohoto údolí dosahovaly výšky až 1 500 m. V druhohorách vznikaly na některých místech mělkovodní delty, jejichž písky tvoří dnes kolektory významných ložisek ropy a zemního plynu. Po vytěžení zásob ropy a plynu byly tyto struktury využity k podzemnímu skladování plynu.

Ložisko plynu Uhřice bylo objeveno v roce 1982. Od ropného ložiska Dambořice je odděleno výrazným zlomem, který funguje jako těsnicí bariéra mezi oběma ložisky. Kolektor o mocnosti 110 m tvoří čočkovité těleso druhohorních původních (autochtonních jurských) křemenných pískovců až slepenců v hloubce 1 750–1 900 m, které náležejí k jihovýchodním svahům Českého masivu. Těžitelné zásoby zemního plynu činily cca 100 milionů m3.
Podzemní zásobník plynu Uhřice byl uveden do provozu v roce 2001. Po rozšíření v roce 2012 o strukturu Uhřice-jih činí celková skladovací kapacita zásobníku 280 milionů m3 plynu. Denní odběrový výkon je 10,1 milionu m3. Pro provoz zásobníku bylo vyhloubeno celkem 11 vrtů. Zásobník je poměrně flexibilní, přechod mezi režimem vtláčení a těžby trvá necelých 6 hodin. Provozovatelem a vlastníkem zásobníku je MND Gas Storage, a. s.
Ložisko ropy Dambořice bylo objeveno v roce 1986. Je dosud největším ropným ložiskem na území ČR, s těžitelnými zásobami více než 4 miliony tun ropy. Ložisko je ve vyšší strukturní pozici než plynové ložisko Uhřice (v absolutních hloubkách cca 1 450—1 600 m). Celkem bylo v ložisku vyhloubeno 61 vrtů.
Ložisková struktura představuje erozní relikt jurských sedimentů o mocnosti dosahující až 84 m. Těžba lehké ropy s vyšším obsahem benzinové frakce probíhala od roku 1986. V první fázi byla ropa těžena pouze s využitím přirozené energie ložiska (tlakem ložiskových kapalin a hornin). Ložiskový tlak klesal úměrně s rostoucí těžbou ropy a od roku 1994 je do vrcholové části ložiska vtlačován plyn a tím dochází k udržování ložiskové energie a většina sond těží stále samotokem.

Podzemní zásobník plynu Dambořice byl uveden do provozu v roce 2016 a je to jeden z nejmodernějších podzemních zásobníků plynu v České republice. Pro zásobník je využíváno 21 vrtů a skladovací obzory se nacházejí v částečně vytěženém ložisku, z jehož spodní části je nadále těžena ropa. Provozovatelem zásobníku je společnost Moravia Gas Storage, a. s. Kapacita zásobníku je 450 milionů m3 plynu, což je 12 % z celkových skladovacích kapacit v ČR. Do geologické struktury (propustných pískovců) jsou vyhloubeny vrty a vystrojeny jako vtlačně-odběrové sondy. Většina sond na obou zásobnících byla vyhloubena jako usměrněná, kdy z jednoho povrchového místa zasahují šikmé vrty do různých částí ložiskové  struktury. Od vtlačně-odběrových sond zakončených produkčními kříži vedou ocelové přípojky k povrchové technologii.
Technologické zařízení PZP Dambořice umístěné v halách je velice flexibilní, umožňuje operativně během dvou hodin měnit režim těžby na režim vtláčení a naopak. Vtláčecí výkon je 4,5 milionu m3 plynu za den a těžební výkon činí 7,5 milionu m3 plynu za den. Jednotlivé součásti technologie PZP přibližuje schéma, které tu vidíte. V zásobníku Uhřice probíhá sušení plynu nízkoteplotní metodou (tzv. vymrazováním), kdy je kapalina z plynu (vodní a částečně i uhlovodíková vlhkost) oddělována ochlazením na teplotu pod -12 °C. Při této teplotě páry vody obsažené v plynu zkapalní.
Jelikož v PZP Dambořice je plyn skladován v těženém ložisku ropy, obsahuje plyn po vytěžení ložiskovou vodu, aromatické uhlovodíky i lehkou ropu. Tyto nežádoucí příměsi jsou odstraňovány v glykolové koloně. Dalším způsobem „sušení“ plynu je adsorpce příměsí v kolonách se silikagelem. Tímto způsobem jsou vyšší uhlovodíky (gazolin) odstraňovány velmi účinně. Přenosová soustava je provozována při tlaku 4,5—7,0 MPa, zatímco pracovní tlak zásobníku je v rozmezí 7—22 MPa.
Na středisku Uhřice-jih jsou instalovány dvě nádrže o objemu 2 500 m3. Zde je shromažďována upravená ropa ze tří ložisek (Dambořice, Uhřice-jih a Žarošice, přibližně 1 200 m3 ropy za den) a odtud  se intervalově dopravuje podzemním ropovodem do přečerpávací  stanice ropovodu Družba v nedalekých Kloboukách u Brna. Dále ropu dopravuje státní podnik Mero ropovodem do rafinerií v Litvínově a v Kralupech n. Vltavou, kde se zpracovává bezsirná ropa.
Ložisko ropy Uhřice-jih bylo objeveno v roce 2001 na základě 3D seizmického měření. Struktura představuje erozní relikt jurských pískovců a má strukturu pohřbeného pahorku. Ložisko ropy mělo plynovou čepici, zásoby ropy byly odhadovány na přibližně 600 tisíc m3. V roce 2011 byla struktura připojena k podzemnímu zásobníku plynu Uhřice, tím  se zvýšila skladovací kapacita zásobníku na 280 milionů m3 plynu.
Ložisko ropy Žarošice bylo objeveno v roce 2001. Jedná se o pohřbený erozní relikt druhohorních karbonátů (porézní dolomity s pískovci). Ložisko se nalézá v hloubce 1 500—1 800 m. Svrchních 150 m ložiska bylo sycených plynem (tzv. plynová čepice), dalších 105 m bylo sycených ropou. Těžitelné zásoby ropy byly odhadnuty na přibližně 400 tisíc tun.