Tvrdonice

zásobník plynu

Před vámi se nachází správní a technologický areál Podzemního zásobníku plynu Tvrdonice. Pod vámi se v hloubce 1–1,6 km nacházejí 4 písčité obzory, ve kterých se plyn skladuje. Jedná se o nejstarší zásobník na území bývalého Československa, který ke skladování zemního plynu využívá vytěžená přírodní ložiska plynných uhlovodíků.

Podzemní zásobník plynu (PZP) Tvrdonice byl vybudován v několika plynových ložiscích dnes již téměř vytěženého naleziště ropy a plynu Hrušky, které se rozkládá na ploše cca 12 × 3 km. Jeho jednotlivé ložiskové objekty se nacházejí v neogenních sedimentech vídeňské pánve v hloubkovém intervalu 700 až 2 100 m. Geologicky je možné oblast charakterizovat jako značně protáhlou elevační strukturu rozdělenou lanžhotsko-hrušeckým zlomovým systémem na vysokou a pokleslou kru a další odštěpné zlomy dělí tyto kry do velkého množství různě plošně rozsáhlých meziker.
Těžba plynu z ložiska byla zahájena v roce 1959 a maximální těžby bylo dosaženo v roce 1969 (cca 114,5 milionu m3 zemního plynu a 105 tisíc t ropy). Počáteční geologické zásoby zemního plynu byly stanoveny na 2 547,4 milionu m3, vytěžitelné zásoby plynu pak na 1 861,4 milionu m3.
V části ložiskových obzorů byla těžba ukončena a v roce 1971 bylo zahájeno budování zásobníku se 4 skladovacími obzory, ve kterých byly ještě zbytkové nevytěžené zásoby zemního plynu. Ke skladování plynu se využívají vrstvy propustných pískovců dříve těžených plynových ložisek v 8., 9. až 11. a 12. až 14. sarmatském obzoru a v 9. badenském obzoru, které se nacházejí v hloubkových intervalech od 1 050 do 1 600 m.
Zásobník původně provozoval státní Český plynárenský podnik, který byl později transformován na akciovou společnost. V roce 2001 podnik spolu s tranzitním plynovodem v privatizaci získala německá společnost RWE Gas AG. V důsledku legislativních změn byl v roce 2007 z podniku vyčleněn provozovatel zásobníků plynu do společnosti RWE Gas Storage, s. r. o. (od roku 2016 Innogy Gas Storage, s. r. o.).
Ve srovnání s ostatními provozovanými zásobníky je pro Tvrdonice charakteristická větší hloubka uložení skladovacích objektů a z toho vyplývající vyšší hodnoty provozních tlaků (7,5–13,5 MPa). S ohledem na složitou geologickou stavbu a počet skladovacích objektů je dalším charakteristickým znakem relativně vysoký počet těžebních a pozorovacích sond včetně speciálních sond na utrácení ložiskové vody (celkem 112). Celkové zásoby zemního plynu ve skladovacích obzorech dosahují více než 1 100 milionů m3, z toho skladované množství plynu se pohybuje na úrovni 540 milionů m3. Maximální těžební výkon zásobníku je přes 8 milionů m3/den.
Skladovaný plyn se do podzemního zásobníku dostává sítí vtlačně-odběrových sond. Ty jsou konstruovány tak, že vyhloubený otvor je zapažen několika kolonami ocelových pažnic a prostor mezi pažnicí a horninou je vyplněn cementem. V místě skladovacího obzoru je často průměr vrtu rozšířen a není zapažen – do tohoto prostoru bývá naplaven pískový filtr, který má zabránit uvolňování ložiskové horniny a jejímu vniku do těžebního systému. Filtr je konstruován tak, že se na dno vrtu zapustí sestava ocelovým drátem ovinutých perforovaných trubek, které jsou následně obsypány jemným křemenným pískem, jehož zrnitost se stanovuje podle zrnitosti ložiskové horniny.
Ve vrtu je zapuštěna kolona plynotěsných ocelových trubek nazývaných stupačky, přes které se dostává plyn dovnitř nebo ven ze skladovacího obzoru. Na spodní části stupaček je našroubován pakr – gumová manžeta, jejímž úkolem je utěsnit mezikruží mezi pažnicemi a stupačkami. V hloubce cca 50 m od ústí vrtu je do stupaček umístěn bezpečnostní ventil ovládaný z povrchu. Kolona pažnic je na ústí vrtu ukončena základní přírubou, ke které je přišroubován produkční kříž. Ten představuje sestavu armatur a ventilů, které umožňují uzavírat a propojovat jednotlivá mezikruží a slouží také k připojení tlakoměrů.
Od vtlačně-odběrových sond vedou ocelové přípojky k povrchové technologii. Tam, kde hrozí tvorba hydrátů vznikajících z vlhkosti plynu, jsou sondy vybaveny automatickými nástřiky metanolu k zabránění tvorby hydrátů. Součástí podzemního zásobníku plynu jsou dvě sběrná satelitní střediska a centrální středisko (u kterého stojíte), v jehož halách je instalována hlavní technologie.

Čištění plynu od nečistot při vtláčení se provádí ve dvou stupních: multicyklonech a prachových filtrech, měření množství plynu se provádí na clonových měřicích tratích.
Pro vtláčení do skladovacích obzorů se používá tří kompresorů
ČKD typu 4 JBK 240 s elektropohonem.
Na sběrných střediscích prochází plyn separačním a sušicím
zařízením na principu absorpce glykolem s příslušnými technologickými ohřevy, aby bylo dosaženo parametrů zemního plynu pro dopravu plynovody ke konečným zákazníkům. Veškeré procesy ovládání zásobníku jsou zabezpečovány instalovaným řídicím systémem.