Prušánky

ložiska ropy a plynu, úprava plynu

Stojíte u sběrného střediska Prušánky, kam jsou vedeny přípojky od vrtů naleziště Hrušky-sever a ložiska Prušánky. Upravovala se zde také ropa a zemní plyn z ložisek Bílovice-Žižkov a Poddvorov před další expedicí. Přestože jsou v současné době některá ložiska v okolí obce Prušánky již v závěrečné fázi těžby, potenciál této oblasti stále existuje což dokumentuje nalezení ložiskových struktur před několika lety.

Zemní plyn je těžen pomocí sond, odkud je dopravován potrubím do sběrného plynového střediska. Pokud mohou z vlhkosti v plynu vznikat hydráty, je hned u sondy do potrubí vstřikován inhibitor tvorby hydrátů (většinou metanol nebo etanol).
Ve středisku je plyn veden nejprve do separátoru, kde dochází změnou rychlosti a směru proudění plynu ke gravitačnímu oddělení kapalné fáze (voda, gazolin) od plynné a k oddělení pevných nečistot. Separátor je vertikální nebo svislá válcová tlaková nádoba s vnitřními přepážkami, kterými plyn proudí. Těžený plyn obsahuje téměř vždy určitý podíl vodních par a je nutné jeho další sušení, tedy odstranění vodních par a vyšších uhlovodíků tak, aby odpovídal parametrům pro dodávku do distribuční sítě. Pro toto dosušování plynu se používají dva způsoby – nízkoteplotní a absorpční.
Při absorpčním sušení plyn prochází v sušicí koloně proti proudu glykolu a na jednotlivých zvonkových přepážkách je vlhkost glykolem pohlcována. Další možností je nízkoteplotní separace, kdy je zemní plyn ochlazen v chladiči na teplotu 12–30 °C, aby voda a lehké uhlovodíky zkapalněly. Kapalina je pak gravitačně oddělena a posléze rozdělena na gazolin, ložiskovou vodu a inhibitory.
Přirozeným přetlakem jsou ložiska těžena až do doby, kdy se tlak na ústí produkčních sond přiblíží tlaku v expedičním plynovodu, což je v našich podmínkách tlak cca 2 MPa. Další využití ložisek je možné pouze tehdy, pokud je plyn z ložiska „odsáván“ kompresorem a vtláčen do plynovodů.

Počátky vyhledávání ložisek ropy a plynu mezi Prušánkami a Podivínem sahají do doby druhé světové války. První hlubinný vrt
(Kostel 1) byl realizován v roce 1940 u Podivína. Intenzivní průzkum zde probíhal v letech 1949 až 1953; s kratšími přestávkami jsou zde průzkumné práce prováděny dodnes. Ložiskové struktury byly objeveny v hloubkách 1 000–1 500 m. Nachází se zde převážně plynová ložiska Bílovice-Žižkov, Podivín, Prušánky a Ladná.
Dominantním stavebním geologickým prvkem je zde schrattenbergský zlom, který oblast dělí na vysokou a pokleslou kru. Dalšími souklonnými i protiklonnými zlomy jsou obě kry děleny na celou řadu meziker. Ložiska plynu a ropy se nacházejí převážně na pokleslé kře. Hlavním plynonosným a roponosným souvrstvím jsou písky svrchního a zvláště středního badenu. Nejvýznamnějším těžebním objektem byl lábský obzor. Badenské písky jsou z litologického hlediska tvořeny jemně až středně zrnitými zpevněnými písky až pískovci. Jejich mocnost se pohybuje ve většině případů mezi 5 až 15 metry. Výjimku tvoří výše zmíněný lábský obzor, jehož mocnost dosahuje až 50 m. Na tento obzor byla vázána přibližně čtvrtina všech plynových zásob ložiska.
Dosud bylo na ložisku odvrtáno 90 vrtů, z nichž je většina v současné době zlikvidována. Těžba na ložisku probíhala ve dvou etapách v letech 1947–1957 a po přehodnocení probíhá od roku 1969. Počáteční geologické zásoby plynu celého naleziště byly vyhodnoceny ve výši cca 550 mil. m3. Severně od Prušánek bylo objeveno v roce 2001 vrtem Prušánky 1 nové ložisko plynu. Strukturu vytváří rozsáhlá poloklenba na pokleslé kře schrattenbergského zlomu, jehož výška skoku dosahuje až 1 000 m. Dalšími vrty byla ověřena plynonosnost obzorů ve středním a svrchním badenu a v sarmatu v hloubkovém rozmezí 800–2 200 m. Těžený plyn z lábského obzoru je metanový s obsahem 88,9 % metanu, 5,3 % etanu, 3,5 % propanu a butanu. Plyn doprovází plynný kondenzát (gazolin).