Hrušky
naleziště ropy a plynu
Nacházíte se zhruba uprostřed největšího ropo–plynového naleziště na území České republiky. Jednotlivá ložiska ropy a zemního plynu byla zjištěna v průmyslovém měřítku ve všech neogenních souvrstvích, která se zde nacházejí. Těžitelné zásoby představovaly 1,5 milionu tun ropy a 1,6 miliardy m3 zemního plynu.
Stojíte u pozorovací sondy Hrušky 26, která v minulosti sloužila k těžbě ropy a v současné době je využívána k monitorování vodního zápolí jednoho z obzorů podzemního zásobníku plynu Tvrdonice (8. sarmatský obzor), který se zde nachází v hloubce 1 162–1 186 m. Na dohled je sběrné středisko, kde se vytěžená ropa a zemní plyn upravují. Vidět také můžete sklad nepoužitého těžebního zařízení (tzv. hřbitov kozlíků).
Naleziště Hrušky (ropa, plyn)
Hlubinný průzkum byl zahájen v roce 1932, ale akumulace přírodních uhlovodíků zde byla – na rozdíl od většiny ložisek ve vídeňské pánvi – nalezena až na základě seizmického měření provedeného v letech 1955–1957. V roce 1958 byl vyhlouben vrt Hrušky 1, kterým bylo objeveno
v 7. svrchnobadenském obzoru v hloubce 1 575–1 580 m nejrozsáhlejší ložisko ropy, které mělo i menší plynovou čepici. Dalším vrtem
Hrušky 2 bylo nalezeno v plynonosném vývoji souvrství spodního sarmatu s největším plynovým ložiskem ve 12.–14. obzoru. V průběhu let byl postupně ověřován rozsah zjištěných ložisek ropy a plynu a byla objevována ložiska nová, především v souvrství svrchního a středního badenu a ve spodním sarmatu. Průzkum dále pokračoval do prostoru mezi obcemi Týnec a Kostice, kde byly získány průmyslové přítoky ropy a plynu ze sedimentů spodnobadenského, karpatského a ottnangského stáří. Zjištěné rozsáhlejší ložiskové celky byly posléze těžebními vrty připravovány pro těžbu. Průzkum některých částí struktury ještě stále pokračuje. Celé naleziště ropy a plynu označené jako Hrušky se rozkládá na území cca 12 × 3 km a jednotlivé ložiskové objekty se nacházejí v neogenních sedimentech vídeňské pánve v hloubkovém intervalu 700–2 100 m. V nalezišti bylo vyhloubeno přes 300 vrtů.
Geologicky je možné oblast charakterizovat jako značně protáhlou elevační strukturu, jejímž dominantním stavebním prvkem je lanžhotsko-hrušecký zlomový systém. Jeho hlavní zlomy dělí oblast na vysokou a pokleslou kru a další odštěpné zlomy dělí tyto kry do velkého množství různě plošně rozsáhlých meziker.
Těžba ropy z naleziště byla zahájena v roce 1959, zatímco těžba plynu až v roce 1964. Těžba ropy probíhala na maximální úrovni v letech 1962–1978. Maximální těžby přesáhly 100 000 tun ropy za rok. Těžba plynu kulminovala na množství nad 100 milionů m3/rok v letech 1968–1969. Těžená ropa je velmi lehká, s proměnlivým obsahem benzinové frakce. Od roku 1972 byla na části ložiskových obzorů ukončena těžba a bylo zahájeno budování podzemního zásobníku Tvrdonice se čtyřmi skladovacími obzory. Z některých ložiskových obzorů těží ropu a zemní plyn společnost MND dodnes.
Severně od naleziště Hrušky bylo v roce 1962 objeveno ložisko Josefov. Ložisko je vázáno na úzkou mezikru dvou významných zlomů: lanžhotsko-hrušeckého a kostického. Ropa s rozpuštěným plynem je v hloubce cca 1 500–1 750 m v lábském obzoru středního badenu. Těžba ropy probíhala v letech 1962–1975. Během těžby docházelo k postupnému zavodňování otevřených obzorů z důvodu vysoké aktivity vodního zápolí. Spolu s ropou byl těžen i zemní plyn (s denní produkcí až 200 tisíc m3). Dotěžování plynu vrcholovou sondou Josefov 8 pokračuje dodnes.
Technologie těžby ropy a plynu
V počáteční fázi těžby je ústí těžební sondy zabezpečeno tzv. produkčním křížem. Jde o soustavu přírub a šoupátek, které umožňují odtěžování, proplachování, kontrolu a výzkum sondy a samozřejmě také připojení k těžebnímu potrubí.
Těžba ropy probíhá v počátečních fázích, kdy má ložisko ještě dostatečný tlak, samotokem. Vytěžená ropa je nejprve těžena do nádrže s ochrannou jímkou umístěnou přímo u sondy, později po vybudování těžební přípojky je vedena do sběrného střediska. Po ukončení samotokové těžby je ropa pumpována pomocí hlubinného čerpadla, které je většinou poháněno těžebním kozlíkem. V těžebním středisku je ropa zbavena mechanických nečistot a vody a připravena k expedici do rafinerie ke zpracování.
Těžený plyn proudí z produkčního kříže přes těžební plynovody do sběrného plynového střediska. Po trase ke středisku je zemní plyn ohříván a je do něj nastřikován inhibitor zamrzání (zde etanol). Ve středisku dochází k oddělení vody z plynu, separování vyšších uhlovodíků, případně i mechanických nečistot. Dále je plyn dosušen, odorizován a veden do expedičních plynovodů. Pokud tlak plynu v ložisku poklesne natolik, že jeho přímá těžba do plynovodu není možná, odsává se plyn pomocí kompresorů.
Sonda Hrušky 26, u které stojíte, je vybavená plynotěsnými stupačkami (bez podpovrchového bezpečnostního ventilu, protože je v zavodněné části skladovacího obzoru) a v perforovaném intervalu pažnic je vystrojena protipískovým filtrem.
Lokalita