Břeclav

kompresní stanice, plynárenská soustava ČR

Stojíte nedaleko kompresní stanice Břeclav, která stlačuje plyn v tranzitních plynovodech. Pokud se vydáte cca 1 km ve směru šipky, uvidíte haly, kde je umístěny turbokompresory, a trubky tranzitního plynovodu spolu s dalšími zařízeními sloužícími k bezpečné přepravě plynu.

Česká republika má poměrně malé vlastní zásoby zemního plynu, představují méně než 2 % spotřeby. V současnosti téměř všechen plyn spotřebovaný v Česku pochází z Ruska a nic na tom nemění ani smlouva o dodávkách s Norskem. Podíl norského plynu činí cca 25 % spotřeby v ČR, je však využit v Německu a místo něj je v České republice používán ruský plyn zakoupený Německem – protože šetří přepravní vzdálenosti.
Mezinárodní plynovod Bratrství z SSSR byl vybudován již v roce 1967 a jako tranzitní plynovod začal sloužit v roce 1971.
Roční spotřeba zemního plynu v České republice činí v závislosti na klimatických podmínkách okolo 8 miliard m3. Výhradním provozovatelem přepravní plynárenské soustavy na našem území je společnost NET4GAS. Její přepravní systém je tvořen plynovody o délce 3 800 km. Dohromady přepraví plyn v objemu okolo 45 miliard m3, z toho je pro spotřebu v České republice určeno přibližně 20 %. Zemní plyn je na vstupu do a na výstupu z České republiky měřen na předávacích stanicích. Požadovaný tlak plynu v obou větvích tranzitního plynovodu je zajišťován na kompresních stanicích.
Z přepravní soustavy je zemní plyn dále předáván přes 94 předávacích stanic do domácích distribučních soustav, k přímo připojeným zákazníkům a do podzemních zásobníků plynu.
Konečný spotřebitel získává plyn od regionálních distributorů, kteří
provozují lokální plynovody a přípojky ke konečným odběratelům.

Kompresorová stanice Břeclav

Zemní plyn je tlačen do potrubí kompresory, které také kompenzují tlakové ztráty při pohybu plynu v plynovodech. Do kompresní stanice v Břeclavi přichází plyn pod tlakem 4,9 MPa. V kompresorové stanici je stlačován až na maximální tlak 7,35 MPa. V kompresorových stanicích pracují paralelně zapojené kompresory o celkovém výkonu 77 MW. Rychlostní kompresor (turbokompresor) dosahuje zvýšení tlaku zrychlením proudícího plynu a po něm následující přeměnou kinetické energie v tlak. Komprimace zemního plynu probíhá v halách, ve kterých jsou umístěny plynové turbíny s turbodmychadly. Na trase potrubí jsou každých 25 kilometrů umístěné uzávěry, které umožní v případě potřeby část potrubí odstavit. V místech, kde potrubí křižuje řeky, např. Moravu, jsou vybudována přemostění, která překážku překonávají nad zemí. Jednou ze strategií je přesunout potrubí pod zem, protože na rozdíl od oplocených a monitorovaných trasových uzávěrů či kompresorových stanic nejsou přemostění nijak chráněná a na trase představují citlivé místo.
Důležitým prvkem tranzitní soustavy je dispečink, kde se shromažďují údaje pro efektivní přepravu plynu a celá přeprava se odtud řídí. Jednou za čas je potřeba soustavu plynového potrubí vyčistit, proto jsou na jednotlivých kompresních stanicích umístěny tzv. ježkovací komory, které se dají při čištění otevřít. Vkládá se do nich zařízení označené názvem „pig“ nebo česky „ježek“. Zařízení na čištění potrubí má stejný průměr jako roury, které čistí. Tlačí ho plyn. Někdy je vkládán i inteligentní ježek, který digitálně shromažďuje data o technickém stavu potrubí v délce mnoha kilometrů. Takto získané údaje slouží k naplánování potřebných oprav.