Břeclav
ložisko plynu
V okolí města Břeclav se nachází řada ložisek ropy a zemního plynu. Malá ložiska byla objevena jižně od města již ve 40. letech minulého století a během několika let byla vytěžena. Po roce 2000 provedla společnost Lama Gas & Oil na velké části území 3D seizmický průzkum, na jehož základě byla nalezena nová významná ložiska plynu východně od města, která jsou dosud těžena 9 vrty (sondami). Stojíte u těžebního střediska Břeclav, kde je plyn těžen ze dvou sond, upravován a vtláčen do distribučního plynovodu. Další těžební sondy a těžební středisko se nacházejí za železniční tratí asi kilometr odsud.
Ložisková oblast Břeclav
Počátkem 40. let minulého století byla jižně od města Břeclav na základě mělkého vrtného průzkumu vyčleněna elevační struktura na pokleslé kře steinbergského zlomu. Již druhým vyhloubeným vrtem Břeclav 2 v roce 1944 zde byly zjištěny plynové akumulace ve středním sarmatu. Později byla dalšími vrty zjištěna menší ložiska v píscích středního a svrchního sarmatu a v celém profilu badenu. Většina ložisek neměla velký plošný rozsah, což bylo způsobeno jednak proměnlivým faciálním vývojem kolektorů, jednak komplikovanou tektonickou stavbou v blízkosti steinbergského zlomového systému. Vzhledem k tomu, že oblast se nacházela v přísně střeženém příhraničním pásmu s Rakouskem, bylo odtěžování zjištěných ložisek značně problematické. Těžba probíhala v padesátých a na počátku šedesátých let a poté byla přerušena. K obnovení těžby došlo až v devadesátých letech, kdy byl těžen zejména plyn.
Ložisko zemního plynu
(DP Břeclav I. a II. – Lama Gas & Oil, s. r. o.)
První ložisko zemního plynu bylo objeveno společností Lama Gas & Oil vrtem Břeclav 31 v roce 2008. Následně byly nalezeny další tři ložiskové struktury. Ložiska jsou vázána na pískovce sarmatu a svrchního badenu vyvinuté v hloubkách od 700 m do 1 800 m. Jedná se o mořský až brakický mělkovodní vývoj sedimentace v částečně vyslazeném moři vídeňské pánve, tvořící v systému přílivových plošin pískovcové bariéry a laguny s pískovcovými výplněmi kanálů. Na základě 3D seizmického měření byla interpretována značná litologická proměnlivost sarmatských obzorů (čočkovitý vývoj), která je ovlivněná kolísáním mořské hladiny. Sarmatské a svrchnobadenské křemenné písky až pískovce jsou dobrými kolektory s pórovitostí do 25 % a dobrou propustností. Jejich mocnost se pohybuje v metrech. Jednotlivé pasti jsou kombinovaného strukturně-litologického typu a jednotlivá ložiska jsou vázána na elevační poloklenby vyvinuté podél steinbergského zlomového systému. Ložiska zemního metanového plynu jsou těžena 9 vrty, obsah metanu je přibližně 98 %.
Těžební vrty jsou vystrojeny 7“ těžební pažnicovou kolonou a stupačkovou kolonou. Těžba plynu probíhá přes produkční kříž. Vytěžený zemní plyn je veden do povrchové technologie, kterou vidíte na pracovní ploše. Těžený plyn obsahuje řadu nežádoucích příměsí. V primární separaci dochází k odstranění volné kapaliny a mechanických nečistot (např. jemného písku), dalším stupněm úpravy je odstranění vodních par a vyšších uhlovodíků. To se provádí tzv. nízkoteplotní separací při snižování tlaku plynu a za použití inhibitoru tvorby hydrátů (etanolu). Plyn je ochlazován na teplotu -15 až -18 °C. Pokud se požadované separační teploty nedocílí prostou expanzí, dochlazuje se plyn za pomoci kondenzační jednotky prostřednictvím tepelného výměníku. Před vtláčením plynu do plynovodního řádu je plyn upraven na požadovaný tlak (zpravidla 2 MPa) a teplotu. Objem podávaného plynu je změřen certifikovaným měřidlem a odorizován podle požadavku odběratele.
Lokalita