Bojanovice

zásobník plynu

Stojíte nedaleko povrchového zařízení podzemního zásobníku plynu (PZP) Dolní Bojanovice. Pokud půjdete kteroukoli cestou, narazíte na řadu vtlačně-odběrových sond (vrtů) a na povrchu uvidíte jejich produkční kříže a zařízení na pracovních plochách. O kousek dále se nacházejí také těžební sondy, kterými je těžena ropa nebo zemní plyn z ložisek Poddvorov a Mutěnice.čerpadla.

Ložisková oblast Poddvorov

Hlubinný průzkum byl zahájen v roce 1952 vrtem Poddvorov 4. V dalších letech byla postupně odvrtána jihozápadní část naleziště a v průběhu prací se stalo několik havárií. V roce 1953 došlo k erupci vrtu P10 a následnému požáru, který po 4 hodinách způsobil zhroucení vrtné věže. V roce 1958 pak byl ve vzdálenosti 150 m od tohoto vrtu lokalizován nový vrt (P23), který zachytil roponosné obzory v hloubce cca
1 205–1 250 m. Po dosažení hloubky 1 539 m došlo k erupci plynu. Po uzavření vrtu preventrem (bezpečnostní zařízení na ústí vrtu) došlo k výronu terénem na ploše zlikvidovaného vrtu P10 a vytvořily se krátery s hloubkou několika metrů. Vrt P23 byl umrtven cementací, ale po dosažení hloubky 1 547 m a perforaci roponosného obzoru došlo k otevřené erupci ropy a plynu. Gejzír ropy tryskal do výšky až 50 m. K požáru sice nedošlo, ovšem značné množství ropy kontaminovalo okolní pozemky.
Od roku 1974 byl zahájen průzkum severovýchodní části elevace. Již prvním vrtem – Poddvorov 62 – bylo objeveno nejvýznamnější plynové ložisko oblasti v 1. a 2. písku lábského obzoru. V roce 1989 byly průzkumné práce zaměřeny na východní část, kde bylo na nejpokleslejší kře oblasti objeveno nejnižší patro poddvorovského naleziště nazvané ložisko Dolní Bojanovice.
Ložiska přírodních uhlovodíků této části vídeňské pánve jsou vázána na písčitá tělesa různého tvaru, uložená v hloubkovém intervalu od 800 do 2 000 m. Geologicky tvoří naleziště elevační strukturu se dvěma vrcholy, protáhlou podél schrattenbergského zlomu, rozdělenou odštěpnými zlomy na řadu dílčích meziker vytvářejících tektonicky omezené ložiskové pasti. Ložiska ropy a plynu byla zjištěna v sedimentech svrchního a středního badenu a v sarmatu. Hlavním ložiskovým objektem je zde lábský obzor s vynikající porozitou 10–25 %. Charakteristickým rysem lábského obzoru jsou vyšší ložiskové tlaky (až o 25 %). Těžba z ložiska probíhá nepřetržitě od roku 1955.

Ložisko Mutěnice

V mutěnické oblasti, nacházející se v uzávěru moravské ústřední prohlubně vídeňské pánve, bylo nalezeno několik menších ropných a plynových ložisek. Průzkum oblasti začal již v roce 1944. Zatím poslední ložisko ropy bylo těsně u Mutěnic zjištěno v roce 2012 (vrt Mu21). Ropa je těžena z 5. badenského obzoru. Výše byly v sarmatském souvrství zjištěny i horizonty sycené zemním plynem. Východním směrem, u silnice Brno–Hodonín (č. 380) můžete vidět činný těžební kozlík.

Podzemní zásobník plynu (PZP)

Od roku 1999 slouží severovýchodní část naleziště jako podzemní zásobník plynu. Skladovací objekty zaujímají plochu více než 7 km2. Zásobník nazvaný PZP Dolní Bojanovice byl do provozu uveden v roce 2001. Provozovala jej společnost SPP Bohemia, od roku 2011 je majetkem společnosti SPP Storage. Zemní plyn je skladován v geologických strukturách, které jsou původními, již vytěženými ropo-plynovými ložisky v hloubkovém intervalu 700–2 100 m.

V lábském obzoru se plyn skladuje ve čtyřech podzemních objektech (vrstvách): hlavní objekt (největší, střední hloubka uložení cca 1 600 m,
15 sond), čočky (5 sond, střední hloubka cca 1 800 m), lábský obzor jihovýchod (3 sondy, nejhlubší skladovací obzor, v hloubce cca 2 000 m) a 16. sarmat (4 sondy, průměrná hloubka 750 m). Celkový aktivní objem skladovaného plynu je 576 milionů m3, max. vtlačný denní výkon je 7 milionů m3 a max. těžební denní výkon je 9 milionů m3 plynu.
Vtlačně-odběrové sondy, které otevírají skladovací obzory, jsou připojeny k centrálnímu závodu stromečkovým systémem přípojek. Vtlačně-odběrové svislé i horizontální sondy jsou vystrojeny plynotěsnými těžebními trubkami (tzv. stupačkami). Technologii pro vtláčení plynu tvoří 3 kompresory o výkonu 1,2–2,5 milionu m3/den a kombinovaný chladič. Vtlačný tlak do skladovacích obzorů, dosahuje až 21 MPa.

Protože skladovací obzory jsou původními, již vytěženými ropo-plynovými ložisky, dochází spolu s těženým plynem k výnosu nežádoucích látek (voda, uhlovodíky, jemný písek), které musejí být před expedicí do plynárenské soustavy odseparovány. Pro zachycení mechanických nečistot se používá vinutý protipískový filtr. K prvotnímu zachycování volné vody a kapalné fáze vyšších uhlovodíků z proudu plynu dochází v separátoru. Zařízení je složené ze dvou horizontálních válcových nádob stejného průměru, navzájem propojených třemi vertikálními trubkami. Bezpečná distribuce a použití zemního plynu vyžaduje, aby nedocházelo k vydělování kapalných podílů (vodní pára i gazolin).
Plyn je sušen adsorpční metodou, kdy sušicí médium na bázi silikagelů adsorbuje páry kapalin při průchodu plynu v sušicích kolonách. PZP Dolní Bojanovice je spojen vysokotlakým plynovodem s mezinárodní měřicí stanicí Brodské (vzdálené cca 30 km), kde je napojen na slovenskou plynárenskou síť provozovanou společností Eustream, a. s.